My jsme potichu, my neřvem
K ránu začíná na galskou zem padat osvěžující deští. Unavení Galové spí až do osmé hodiny ranní ve svých chýších pod hradem. Jen Karel a Maruška jsou v hradě zamčeni a uniku je pouze oknem. Ráno oblíbená galská píseň „My jsme potichu, my neřvem“ a po ní, k posílení těla i ducha během tam a zpět za zvuku bubnu, rozcvička.
5.7.2010 - Den druhý
Je teplo a chvilkové vlahé přeháňky. Do vesnice přišel Asterix a Obelix, kteří přivedli kamaráda Constructixe, který nám dnes celý den bude velet. Buduje se opevnění (brány), koš pro hru basketbalix, hřiště na volejbalix a brány na fotbalix. Přibyla nám velká zelená vojenská chýše a Rada starších za pomoci malých Galů vytvořila odvodňovací příkop u vjezdu do tábora.
V kuchyni to začíná vonět. Špenát, masíčko a bramborový knedlík. Byly vyvěšena hádanka dne: Carpe Diem, v zápětí se objevil Gal MRokytix s odpovědí: To znamená Kapr umřel, že jo? Řídil se překladu z německého jazka Karp = kapr, a anglického to die= zemřít. Po obědě se běžel závod „Sklerotixův memoriál“ Na trase bylo umístěno 10 předmětů, které si měli Galové zapamatovat a po návratu do tábora ve správném pořadí vyjmenovat.
Umístění M.Rokyta, J.Soukup, D. Fittl. Nejvtipnější paměťové háčky si vymyslel David Fittel, který dojil krávu vidlemi. Ostatní si vázali batiku na hábity. Občasný deštík nám hru přerušil a tak jsem si dali sváču. (lipáne, nektarinka a houska). Poté jsme po oddílech se vydali na toáleťákový běh. Každý oddíl dostal toaletní papír, který měli donést do tábora nepoškozený. Ke konci byl boj opravdu urputný a na cílové rovince zvítězil první oddíl. Třetí oddíl papír roztrhal v zápalu boje na malé kousky. Novis je opravdu starostlivý tatínek a stále ho vidíme pobíhat s chůvičkou, aby slyšel vše, co se šustne u Barušky ve stanu. Večer se plíží do tábora a hrajeme míčové hry, hlídky si připravují strážní oheň. Ve 22.15 je večerka.