Pečení chleba a Vojta v Rakousku
Pečení chleba byl určitě úkol nelehký, ale docela se táborníkům povedl. Všichni přežili.
11.7. Pondělí
Ráno jsou všichni drobet polámaní z noční hry. Po rozcvičce a snídani mají všechny tři kmeny nástup a to několikrát po sobě. Franta tak trénuje jejich svižnost.. Pak indiáni dostali za úkolpostavit pec na pečení chleba, zapálit v ní oheň (to není vůbec jednoduché, protože po stálých deštích je všechno úplně mokré), udělat si těsto z mouky,soli, vody -později jsme jim přidali jako možnost i kousek kvasnic a kousek sýra. Přístup byl různý. Bubu postavili na ohništi u totemu klasickou pec z kamenů, ke které přihrnují žhavé uhlíky a pečou chleba na rozpáleném kameni.Další část těsta opékají na klacku. Tee-peeci u hlídkového ohniště obětovali ešus, který přihrnuli žhavými uhlíky a jejich pec by asi jediná dokázala upéci objemnější bochník chleba. Imboši u ohniště pro zapalováví fagule bojují nejvíce s rozděláním ohně a také těsto si udělali moc řídké a tak je musí několikrát zahušťovat, jsou ale velice samostatní. V tomto pořadí také kmeny nakonec skončily, ale dobrých chleba upekli všichni i ve velmi obtížných podmínkách.
Mezitím přijel Karel a na uvítanou nám udělal smažený sýr, což mne velmi potěšilo. Po obědě jdeme na borůvky, kdy Bubu prohráli jen díky převrženému kotlíku a vzdálenému nalezišti. Po borůvkách jsme všichni už zralí na koupel. Vody je spousta a je teplá, protože v Rakousku asi odpouštějí vodu z rybníků a tak jse jdou indiáni mýt do peřejí a indiánky do řeky pod tábor. Poněkud jsem se zamyslel a šeljsem také pod tábor, ale byl jsem včas upozorněn na svůj omyl. To se na mně asi podepsal ten dlouhý a strastiplný pobyt v převleku za starou indiánku. Musím ale konstatovat, že při několika našich koupelích v peřejích se dostavil pes následován paní, jež se srdečně smála při pohledu na tolik naháčů v jinak pustém kraji (jiné důvody smíchu prostě odmítám) a za ní šel vždycky pán , který se velice mračil, asi kvůli jejímu smíchu. Když nás tahle trojka míjela už při třetím koupání v peřejích, začal jsem v tom spatřovatjistou osudovost. K svačině máme broskev a perník a pak se jde na terčák. Je docela úspěšný až na to, že Vojta poněkud zakufroval , pobíhal nějaký čas v Rakousku (skoro) a nakonec ho přivezl zpátky nějaký člověk na traktoru, kterému vylíčil svůj smutný a pohnutý osud. Při čekání na doběh terčáku hrajeme volejbal a sportovní indiánky (Terky a Madla) hrají stejně dobře nebo špatně jako vedoucí, což je moc prima. V terčáku bylo pořadí 1.Martin,2. Honza Rokytové, 3.Péťa
Po terčáku je večeře a pak sedíme až do tmy s kytarou. Holky jdou spát do tee-pee , což jim včera překazila bouřka. Sestava je stejná, ale mají také hlídky, takže se střídají u ohně. V noci byla docela velká zima, ale zvládly to.