Hostina pro krále
Ráno není po dešti ani památky a je zase krásně. Ze stanů na sluníčku stoupá pára a ráno za táborem hrozně řve srnec.
6. den - 10.7. Pátek
Ráno není po dešti ani památky a je zase krásně. Ze stanů na sluníčku stoupá pára a ráno za táborem hrozně řve srnec. K snídani jsou housky, ale po ní oddíly musí uvařit na počest krále slavnostní oběd. Tento rok byla poněkud změněná pravidla a rozšířeno množství dostupných ingrediencí a všechny tři oddíly toho využily a vytvořily velice chutná jídla, takže král s královnou, kteří soutěž hodnotili, nakonec museli svými stříbrňáky ocenit všechny: 1. oddíl za nejlepší polévku, 2.oddíl za hlavní jídlo – placky s borůvkami a 3. oddíl za nejlepší nápoj, zvaný Královský mls.
Po obědě jsme se všichni nachystali na dalekou cestu, zašněrovali stany a ve 4 hodiny jsme na svých rychlých kolech vyrazili na cestu na Nové Hrady. Cesta proběhla zcela v klidu a docela rychle, jen 1.oddíl trochu zakufroval na cyklostezkách před Hrady, ale dorazil jen asi o půl hodiny později. Všichni si rychle koupili pití a zmrzliny a případně i jiné dobroty a jedeme na Hraniční Kámen. Při výjezdu z Hradů se Šeřík poněkud zasnil a když uviděl na chodníku stát pána s kolem, najednou zazmatkoval, několikrát zamával řidítky a zřítil se na silnici narazil si levé zápěstí. O něco dále, již skoro před tábořištěm, upadla Kája v záludné zatáčce pod prudkým kopcem, kde byl naplavený písek po posledním dešti. Pro změnu si narazila zápěstí pravé, a protože se mi ani jedno z jejich poraněných zápěstí nelíbilo, vydali jsme se s doprovodným vozidlem do budějovické nemocnice. Tam se již na traumatologii vrší spousta obětí především domácích prací a sportu. Po několikahodinové anabázi nás nakonec ošetřující lékař Mahmoud Moufaq Khatar Al-Obeyda, kterému jsme poněkud zkratkovitě říkali Obejda, vypustil se dvěma sádřičkami, posvěcenými i názorem rentgenologa. Cestou jsme ještě zavezli zasádrované táborníky na ošetřovnu na Střelnici. Trochu jsme se obávali, že se v hluboké noci nedoboucháme na Marušku, ale měla lehké spaní a o nemocné se starala opravdu vzorně. My jsme dojeli k tábořišti a bez dalších řečí se rychle nasoukali do spacáků na kraji řady spokojeně oddychujících táborníků.