Den III.
Opět cesta do Nových Hradů, ale je to naše tradice.
3.7.2018
Ráno už je docela hezky a zdá se, že nás zima opustila. Jdeme pro rohlíky a pak hrajeme obíhačku až do budíčku, který budí jen některé ospalce . A po rozcvičce na Komáří louce a snídani jdeme do lesa stavět domy – hra, při které se musí po lese najít materiál na stavbu, napsaný na papírcích. Vyhrál 3. oddíl se 112, pak 2. se 108 a konečně 1. s 96body . Vyhlášení je u mapy, kde si vítěz jako vždy označí 3 polygony, neboli šestiúhelníky, druhý měl dva a třetí jen jeden. A také vyhráli různé bonusy – třeba 2. nemusí na rozcvičku, jiní vyhráli dobrý pocit, nebo dolar pro každého člena. Po svačině jdeme batikovat trička stříkanou barvou a necháváme je zagumičkována na druhý den, aby se barva pořádně chytila. Po obědě balíme na cestu do Nových Hradů, všechno potřebné dáváme do spacáků a Petr Skřivánek nám to doveze na tábořiště. Je docela horko, ale všichni z toho mají spíše radost po té velké zimě. Jedeme na Červená blata a procházíme a prohlížíme krajinu rašeliniště, kde roste rojovník, rosnatka a borovice blatka (a další…). Milan vypustil drona a tak můžeme vidět blata i z výšky. Pak jedeme dále až na tábořiště v Terčině údolí, kde je uspořádána soutěž v budování přístřešků z plachet. Povedlo se to všem a pořadí oddílů podle rychlosti bylo 2- 1 – 3. Všichni honí Gregyho a ten uniká a Ráďa Winkler si ukopl palec, takže také kulhá. Po večeři, ke které jsme si namazali chleba se sýrem jdeme spát. Před spaním nám Petr Skřivánek vypráví o své zdravotnické anabázi. Asi před dvěma měsíci se mu udělalo velmi nedobře a skončil na kardiu, kde mu udělali katetrizaci a skoro dostal i kardiostimulátor, když si ho spletli s pacientem jménem Slavíček /pták jako pták/!! Ubránil se , i když si sestřička myslila, že se jenom bojí zákroku a chce uniknout. Ale nic mu nenašli a teď je Petr v pohodě ve svém věku 26 let.