Den jedenáctý - Halámky
Noc v úplné pohodě, jasno , bez deště, ale zima byla! Ráno balíme, vaříme na vařiči čaj, mažeme chleba sýrem a snídáme.
13.7. Středa 11. Den
Roman přijel pro věci a když na tábořišti objevil obal od sušenak Oreo, podobné těm, které se povalovaly již za stany na táboře, proměnil se v detektiva a křížovým výslechem identifikoval viníka a přiměl ho svou vídeňskou němčinou nejen k účinné lítosti a pokání , ale snad i k budoucnosti pořádného, nebo alespoň ne nepořádného, táborníka. Jedeme na kolech do strmého kopce na náměstí Nových Hradů a tam je dopolední rozchod. Kdo chce, jde do muzea na hradě, jiní zase nakupují dárky a hlavně dobroty, protože je to jediná příležitost, jak utratit kapesné. Potom ještě děláme tradiční společnou fotku u kašny a jedeme na Halámky na pískárnu, s malou zastávkou u dlouhorohých býků. Je docela vedro a tak se koupeme rádi a hlavně dlouho. Někteří staví z písku hrady ( nejhezčí má Dan Kvasnička), jiní se zahrabávají a buduje se i skokanská rampa do vody. Někteří stavitelé to odnesli spálenými zády. Našli jsme krtonožku. Domů jedeme terénem, ale všichni přežili.
Vybalujeme, vracíme se do stanů, a hlavně máme pozdní oběd. Potom jdeme do bojů s nerfkami, opět souboje oddílů i všech proti všem. Přijela za námi Madla. Dnes jsme všichni unavení a tak jdeme brzy spát. Madla chce odjet domů a její hledání klíčů od auta je docela pracné, protože jí někteří dobráci mezi námi házejí klacky pod nohy. Je krásný superúplněk.