Den druhý

2.den - 1.7.2024 - Po

V noci sice pršelo , ale je docela teplo. Ráno rozcvička s během na louku, snídaně a pak jede 1.oddíl na stěnu lézt a sbírat puzzle, aby složil název jedné ze Starých pověstí Českých. Lezení se vydařilo, dali to všichni a podařilo se odhalit pověst  Libuše a Přemysl o přemyslu Oráčovi. Zatím se v táboře hraje vybíjená (vyhráli 2.)a přehazovaná, kdy vyhráli velcí z 2 a malí z 3. Je teplo, takže po obědě se v rámci poledního klidu zkoušíme plavit po Dračici na polystyrénové desce, ale nejde to, jsou mělčiny. Letošní rok je typický  výrazně vyššími útoky bodavého hmyzu na táborníky – komáři, hovada, kloše, drobné mušky – je teplo a vlhko a tak se všechno spiklo a bodá a pije nám krev. Trpíme i přes repelenty.

Po obědě si vyrábíme – vážeme -  hábity z látky, kterou sehnal Franta . Myslím, že jsou povedené. Jdeme do lesa za peřeje hrát Tanky.

Vždy po vyhodnocení soutěží přichází k herní mapě Praotec Čech, aby oznámil výsledky a dal podle nich družinám příslušný počet nároků na území, mlékem a strdím oplývající, o kterém hovořil u táboráku. Vybraní členové oddílu je pak nalepí na mapu a tím si tato území zajistí. Ukázalo se ale že skleróza Praotcova je již tak pokročilá, že s sebou musí brát kněžnu Libuši, která má věštecký dar a jako jediná dokáže mít vidinu a někdy i slyšinu toho, co by Praotec měl říci. Bez věštby by to prostě nešlo.

V táboře jsou potom individuální souboje s míčky (1.Alan 2.Zdenda 3.Eliška), dále Vystrkávaná z kruhu  (1.Pája 2.Ema 3.Páťa) a Plácaná ( 1.Maky Paroulková 2.Anežka Doudová 3.Maty 4.Sára) . Potom se jde spát až do úplné tmy a jdeme na Prachárnu, kterou dobyli Páťa Kalus, Vojta Prokeš a Marek Svoboda.  V táboře nás čeká druhá večeře a hlídky si zapalují svůj oheň.