Jak jsem přišli o boty - den osmý
Symboly ulovily, ale ráno v pět o ně přišly. Miloš s Milanem se vplížili do ležení, vzbudil se pouze Standa Hruda, na kterého udělali pššššššš a on opět ulehl a usnul.
6. července
Sebrali jim zprávy a vyměnili je za prázdné papírky. Poté se ještě jednou vrátili na místo činu a obrali nezkušené táborníky o botky, které nebyli schované a pověsili je na strom botovník. Ráno málem Felčara trefilo, když viděl zástup táborníků v ponožkách u táborové brány. Děti měly plán, že někoho unesou a vymění za boty, ale nikoho neunesly. Pak objevili strom botovník, sbalily tábořiště a vrátili se na snídani do tábora.
Felčar nařídil letecký den. Králem letců byl Šeřík mladší, který seděl před stanem na hromádce neuvěřitelného nepořádku a stříkal si do podpaží repelent namísto deodorantu. Velký Šeřík vymyslel neskutečné ležení ve stanu, které připomínalo doupě fakírů.
K obědu - borůvkové knedlíky. A po obědě hurá na Tušťské pískárny. Děti staví hrady samurajů 2. 3. 1. Večeře - rýže a pojídání hůlkami. Milan s Milošem mají záškodnické období a chtějí Lenku potrestat, že nepapá hůlkami. V nastalé strkanici z klubka zápolících těl vylétl talíř, rozsekl Haničce nos, minul Milana a přistál u řeky. Hanička odjela s Milanem na steh do ČB, kde utrpěla další úder chováním našich zdravotníků a nad táborem se rozpoutala bouřka, během které nás byla zkontrolovat policie.
Druhá bouře se rozpoutala v kuchyni při diskuzi MUDr. Petra Třísky a Mgr. Miloše Prokýška na téma aerodynamika - aneb proč letadlo létá. Diskuze byla tak jiskřivá, že dvakrát vypadl proud. Dobrou noc