Bylo nebylo
Přátelé, kamarádi. Zatímco loni jsme s Haničkou,( blahé paměti,kde je tý hezký holky konec,do Turecka ji prej prodali) psali deník tak, aby z něj vypadlo vše osobní a navzájem si "donášeli" různé události, letos jsem psal o tom co jsem zažil já (samozřejmě s nezbytnou pomocí computeru SEIKO-typ LUCY UI2009,za kterou týmu konstruktérů tímto děkuji).
Felčarův deník z tábora
Tímto úvodem chci upozornit, že se nemusí vše shodovat s vaším vnímáním tábora. Proto bych vás velmi prosil o doplnění tohoto volného myšlenkového toku o další příhody a události - skleróza sice není nakažlivá , ale postupné "zblbění" vás čeká všechny (mne ne, já už to mám, zaplať Bůh za sebou), tak koukejte psát, dokud si něco pamatujete!
Od pazourku ku pazourku
Bylo - nebylo. Spíše bylo, než nebylo, že jsme se zase po roce sešli, abychom zakusili všechny následky, kterými nás pobyt na letním táboře Střelnice může postihnout - a to včetně těch trvalých.
Fáze předpříjezdová:
Někteří nedočkavci přijížděli již dlouho před táborem. Lála Landkammer se sbalil a hlásil pohotovost k odjezdu již týden před termínem,takže byl první ale nakonec byl odjezd zakládající pravěké tlupy stanoven na pátek 3.7. v sestavě Lucka, Milan, Lála, Aneta, Jana, Jitka, Franta, Tyši, Honza a Miloš v sobotu a já jako vždy chyběl, neb jsem coural po světě.
Po příjezdu se ukázalo, že byl dovezen zcela nevyhovující exemplář táborového vedoucího, který nejen, že nevedl, ale naopak musel být sám voděn - a to na toaletu, kde konal a konal a konal... Naštěstí nedokonal a byl nám zachován.
Jinak se hrál volejbal, uklízelo se (trochu) a bylo koupání (hodně), jak v proudu dravé rozvodněné řeky Dračice, tak i na pískárně u Halámek, kde nám ale postavili bagr na všechna koupatelná místa tak, že jsou pro děti nepoužitelná. Lála po loňských růžových tepláčcích pózoval v nových plavkách - Boratkách. Probraly se naše soukromé pravěké drby u ohně a byla předstartovní pohoda.