Den devátý - vaření čaje
Ráno rozcvička, snídaně a pak je vyhlášen závod ve vaření čaje. O kotlíky jsme přišli kdesi v úschovně této zimy - nevrátily se nám a tak se vaří v ešusech.
Druhý oddíl využil chvilkové nepřítomnosti Kristýny a nacpali do ohně papír, což bylo proti pravidlům soutěže a tak ho museli ulít vodou a zapálit znovu. Povedlo se to na druhou sirku a to i přes vzpouru Brutuse se Šeříčkem, kteří odmítli sbírat palivo a dokonce vyhráli v rychlosti vaření (dále 1,3 ). Chuťově bylo těžké rozhodnout, protože dvojka měla v čaji i podivné červené bobule, které nakonec Felčar uznal za brusinky, odvar vypil a kupodivu přežil. Pořadí nakonec 3-2-1. Poslední disciplínou byl úklid po ohništích a tam bylo pořadí 1-2-3. Oběd byl již v půl dvanácté a pak jedeme do Rapšachu - jenže Tereza má prázdné kolo a Felčar píchl cestou, takže Terka Buzková jela na Tyšiho kole a Felčar po zbytek dne musí běhat (a rád!). Fotbal hrajeme proti hráčům o dvě hlavy větším, kteří s námi hrají výroční zápasy již řadu let a přišli i takoví veteráni, jako Chico (čti Čiko)Nicméně díky soupeřově benevolenci a našemu nadšení (hráli všichni, Fabián jako kapitán zařadil do týmu i tábornice). Jsme dosáhli historického výsledku - jedna verze praví, že jsme vyhráli 14:13 naproti tomu druhá část táborníků si myslí, že jsme těsně prohráli 10:11. Brankáře dělal Miloš a to velmi úspěšně - i za cenu sebezničení (ty rány hlavy!! ale - otřes mozku vyloučen). Podle některých byla nejlepší částí utkání návštěva obchodu v Rapšachu, kde konečně mohly propuknout brambůrkové orgie. Pak se jede/běží na pískárnu, kde jsme vpadli mezi rybáře a užíváme si, i přes jejich nevlídné pohledy, krásně teplé vody. Plaveme s Janou na druhou stranu pískárny. Pak se jede (běží) - do tábora. Karel s Maruškou odjeli na promoci syna Petra do Plzně, takže jsme na táboře sami. Za Luckou přijela návštěva - tichá a nerušící. Nikolu si odvezli rodiče , protože odjíždí zpívat do Španělska a nezabránil jim v tom ani umělý les, který táborníci v čele s Kristýnou postavili z větví nahoře na cestě, aby je zadrželi. Večer pak hrajeme na kytaru pod přístřeškem v jídelně a pak jdeme včas spát, protože zítra je odjezd do Nových Hradů.