Jarní sraz s rodiči a dětmi

Proč vznikl tento nápad? Chtěli jsme rodičům ukázat krásnou přírodu v okolí LT Střelnice. Ukázat se také naživo, aby nás neznali pouze z vyprávění, popřípadě z fotek a abychom zodpověděli případné dotazy týkající se fungování tábora. Proto nás napadla myšlenka uspořádat jarní sraz hlavně pro rodiče.

Členové osazenstva přijeli na Tokániště již v pátek odpoledne, aby společně doladily drobnosti programu na sobotní den D. Nebylo to nikterak náročné. Při chutné večeři doplněné moučníkem a haldou srandy, jsme si vymysleli velmi jednoduchý, ale pro některé přesto náročnější program.

V sobotu po deváté hodině se začali sjíždět rodiče a děti. Musíme všechny pochválit, protože opravdu přijeli do půl desáté, jak bylo stanoveno v propozicích. Po krátkém přivítání jsme šli ihned na věc. Oddělili jsme dětičky (kromě těch opravdu nejmenších) od svých rodičů a rodiče se měli začít učit dva základní uzly (dračí smyčka a osmičkový), aby mohli lézt po horolezecké stěně. Za pedagogického přispění svých ratolestí je oba za chvíli uměli. Přestože byl vidět v očích rodičů minimálně respekt před požadovaným výkonem, za chvíli už vesele maminky i tatínkové lezli pro části mapy, která vyznačovala trasu následujícího pochodu. Všichni úspěšně vylezli a přežili.

Dětičky se odebrali s částí vedoucích napřed, aby rodičům na cestě připravili úkoly proti trudomyslnosti. Některé byly opravdu vypečené. Rodiče, ale s lehkostí vše plnili okamžitě a s odhodláním. Cesta ubíhala, ovšem o proti původnímu plánu jsme provedli mírnou korekci a vypustili jsme část trasy. A kudy, že jsme rodiče vedli? Z Tokániště směrem na jihozápad k hranicím na místo, zvané "seník". Dále na rozcestí cyklostezky Chlum u Třeboně-slepičárna (Rapšach) - Tokániště (Spáleniště), přes řeku Dračice, směrem na Novou Huť, ale před ní jsme odbočili do lesa k oboře (prý se říká také Daňkárna) a dále směrem na Františkov, přes Kolibační kopec na LT Střelnice.

Na Střelnici se všichni velmi rádi posadili. Sice zde byl naplánovaný bohatý program, který by ocenili zejména děti, protože měli hrát proti rodičům strhávanou, ale už jsme je nechtěli více trápit. Opekli jsem si buřty a připravili terče na lukostřelecké závody. Opět všichni prokázali talent a bylo vidět, že se ničeho nezaleknou. Po dostřílení a zapsání bodů jsme se společně odebrali na Tokániště.

Za projevenou snahu a přežití všech nástrah, všichni dostali pamětní listy a první tři v kategorii "nezbedný rodič" a "hodné dítě" diplomy za lukostřelbu. Kdo chtěl mohl ještě prubnout lezeckou stěnu.

Co víc jsme si mohli přát. Počasí vyšlo na jedničku, sešla se bezvadná parta dětí a rodičů, kterým chceme poděkovat za to, že si našli chvilku a přijeli se podívat na místo, do kterého posílají své dcerky a synky na 14 dnů o prázdninách a doufáme, že jsme rozptýlili případné obavy.

Přejeme všem příjemný začátek léta a zase někdy nashledanou.
Tým Uduorp Itorp

PS: Nahlédněte do galerie, je tam pár fotek z této akce.